tlapka: Ahoj, když jsem četla tenhle článek, úplně jsem se viděla. Maturita za mnou (doufám, výsledky slohovek ještě nemám), slibovaná euforie nikde, na stole povinná četba k přijímačkám... s hrůzou jsem zjistila, že už ani nevím, jestli na tu školu chci, jestli jsem schopna to vůbec vystudovat a jestli pak seženu práci. Prostě místo abych se namotivovala, dělám pravý opak Jediné, co neřeším, je stěhování. Díky bohu za to, s mým orientačním smyslem bych se ztratila nejenom cestou k novému bytu, ale beztak i v něm.
walian: Taky ještě nemáme výsledky slohovek :/ A docela mě znervóznila známá, která má z testu i zkoušení jedničku, a ze slohovek za čtyři ><
Orientační smysl je to jediné, co mě netrápí, jak jsem se jednou našla v Praze, i když jsem tam byla poprvé v životě, tak jsem přesvědčená, že se najdu kdekoliv Ale jinak je to naprosto děsivé.
distraction: úplně tě chápu... maturitu mám taky za sebou a čekají mě přijímačky... a ne a ne se k tomu dokopat. Mám číst knížky a mít s sebou seznam, ale jestli bude dostačující nebo ne... kdo ví . A ta euforie z matury se taky nedostavila, ale řeknu ti, budeš mít hned lepší pocit, až budeš mít slohovky
my už je máme a jak to ze mě spadlo... protože těch sem se bála nejvíc. Akorát netuším, co z nich mám
budu vědět až na předávání
walian: Kéž by, i když s vůbec nemyslím, že by to bylo maturou. Ale tak slohovky máme dostat zítra, tak uvidím