Accidentaly in a good mood.

Jak si vedeme?

Vedeme si vcelku dobře.

Udělala jsem řidičák! Napočtvrté jsem udělala řidičák a napsal "PROSPĚLA" zároveň se slovy "Pokud možno jezdit mimo město a s někým, kdo to umí." Ale udělala jsem ho! Což znamená, že když jsem ho před třemi týdny udělala, zbývají další dva týdny, než ho budu mít!

Aneb yay pro českou byrokracii.

Tak.

Mám dobrou náladu, hodnou chvíli jsem teď četla Lolitu (od Nabokova) a čte se to dobře. Skvěle! Čte se to skvěle hlavně pro to, že těsně před tím jsem četla Utrpení mladého Werthera a to vám můžu říct, nebylo utrpení jen Wertherovo, ale i moje. Než ten se zabil, toho stihl nakecat! Bych ho z toho útesu shodila už v polovině knihy, když tam tak děsně rád chodil. (A jinak jsem velmi nenásilnický člověk.)

Mám dobrou náladu taky proto, že Maniak se dostala z deprese a posílá staré fotky a jsou vrcholně vtipné, třeba já v úchylném žlutém kabátě, když jsme spolu byly jednou v životě nakupovat a s výrazem hodným nejdrsnějšího ganxta rappera na světě, nebo mezi fotkama z Turecka, kdy má z okna autobusu vyfoceného spolužáka, jak přešlapuje na parkovišti, na jedné fotce je zády a na další o 180 stupňů naopak a pod tou druhou fotkou naprosto jednoduchý a tím geniálnější komentář "He turned." Působí to tak vzpomínkově a dokonale.

Taky jsem si zrovna pročítala svůj starý blog, když mi ty fotky posílala, a objevila tam můj zvrácený plán dát svému potenctioálnímu synovi jméno Nezvratný osud a svému druhému potencionálnímu synovi Nezvratný osud 2. Nebyly by to nejdokonalejší jména na světě? Těším se, až s tím obeznámím Boyfrienda. A doufám, že se mi to podaří, než si obarví vlasy na blond. Protože to bude tak tragické.

Připomíná mi to ale, bavily se posledně holky ve třídě a ta jedna vyprávěla, jak byla u přítele, nějaké tři měsíce spolu jsou, sedmnáct jim je. A že on odešel z pokoje a ona si dala pod tričko polštář, s tím že jakmile přišel, vybalila na něho "Lásko, koukej!" a on se k ní přihnal s "Moničko!!" (Jméno pro dítě. Né té kamarádky.)

A pak se pohádali o jménech.

Poslouchala jsem to tak s lehce otevřenou pusou (čtěte: sbírala čelist na zemi) a pak se otočila na slečnu Maniak s "Díkybohu, že se s Boyfriendem bavím o x-wingu!!"

Ach ano. Chvála Star Wars a superhrdinům.

Ačkoliv jsem ho posledně donutila podívat se se mnou na starého Batmana od Burtona, protože jsem ho nikdy neviděla, a Boyfriend se chudák v polovině filmu hroutil se slovy "To nedává logiku! Proč to dělá! To nedává smysl!!! Obloha takhle nefunguje!" a já se mu do toho smála, protože to bylo prostě skvělé. A připomíná mi to, že se chci od té doby podívat, kdo to hrál Jokera v kousku scény kdy byl mladý, protože ten herec byl tak skvělý zubatý vyšinutý záporák, že to svět neviděl! (Hned mám co dělat místo chemie, jakmile dopíšu článek. Haha.)

Co by se k dnešku ještě dalo tak dodat je, že jsem včera při učení chytla rapla a ostříhala si vlasy. Opět. A moc. Vypadám, jako bych měla na hlavě rudý kastrol.

Musím to přestat dělat, nebo skončím s ježkem a to bych nerada.

Už teď to není příliš ideální a přemýšlím nad scénářem, kdy bych ve škole mohla nosit čapku. Zatím jsem na žádný úspěšný nepřišla.

No, výlevu bylo dost, jdu pozdravit strukturu nukleových kyselin.

Vy se za mě bavte.

Dobrá nálada nevyřeší vaše problémy, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet!