Víte, nikdy jsem nevěděla, co bych chtěla být "až vyrostu."
Moje spolužačky si prošly obdobím modelek a princezen, spolužáci obdobím hasičů a popelářů, ale mě nikdy nic z toho moc
Ještě mám měsíc do konce puberty, (tedy oficiálně, ani v nejmenším nečekám, že by mě po osmnáctých narozeninách zázračně přešla, ale okolí už to očekávat bude) takže si musím vynahradit nějaký čas a postěžovat si na zástupce opačného pohlaví. (A nejlepší kamarádka k tomuhle
Taky jste to někdy zažili?
Stěžujete si, že nemáte peníze, že tudíž nemáte co dělat, tím pádem sedíte za počítačem (píšete na blog nedůležité články) a neděláte nic pořádného.
Až to někoho přestane bavit a prohlásí tu příjemnou větu: "No tak si sežeň brigádu!"
A víte co, co když to fakt udělám!
Takže poté, co projdete celé město a koukáte na nepřítomné
A doufám že ten nadpis nevyzněl tak netaktně jak doufám, že nevyzní. :)
To jsme jednou s kámoškou tak seděly ve škole, velká zábava (jako ostatně vždy), přemýšlely nad vtipnými slovy jako je chleba (a pokoušely se je s vážnou tváří sdělit spolužákům za náma, opravdu, měli byste to někdy zkusit, jejich nechápavé výrazy jsou k nezaplacení. Obzvlášť když po naprosto vážném
Tak by to asi chtělo začít něčím chytrým a hlubokým.
Ehm.
Ahoj?
Nějak jsem včera s někým řešila blogy, byla vybídnuta, abych si jeden vytvořila, a i když mě to včera nějak nevzalo, dneska jsem si řekla... proč ne. Takže tady jsem. Walian. Lian Walker. (Víte, je hrozně zvláštní zvykat si na novou přezdívu. Dlouhá léta používám v podstatě tu samou -s tím že se v průběhu puberťáckých nálad měnila na něco jiného a pak zase zpátky -, ale začínám takříkajíc s čistým listem, takže proč na tom listu nechávat zašlé fleky.)
No, ale ačkoliv mám takovýto velmi ušlechtilý důvod proč začít s blogem (čti: vlastně nemám nic lepšího na práci), tak vlastně ani nevím, co bych tady měla zrovna psát.
Tak ze slušnosti se představit.
Slečna Lian Walker, s trapným a naprosto českým pravým jménem, za měsíc ve věku osmnácti let, která se těší, až v létě bude moct tu občanku někomu omlátit o hlavu, a to i kdyby si měla koupit cigarety, které jí bude trvat půl roku vykouřit. Teda pokud je nevytáhne ve společnosti - to tento týden zjistila, že když člověk jedné kamarádce v větším davu řekne "Mám Pallmallky, chceš?" tak má najednou víc kamarádů , než za celý život.
Taky poslední dobou tak průběžně nacházím a opět ztrácím důvěru v lidi (v průměru se to děje asi dvakrát denně), a po odpoledni stráveném v hospodě (u coly!) s partou skoro-dospělých je důvěra opět velmi nízko u dna, a já ji budu zřejmě dosti složitě lovit. Ale vzhledem k tomu, že v tomhle světe si nejspíš musíte na všem nabít hubu, než zjistíte, že to není tak, jak jste čekali, to příjímám docela pozitivně.
To by byl základ. Jdu si pohrát s něčím, co budu moct strčit do záhlaví, Země je dle mého názoru lehce nudná.
Tak možná see you later.