Mám depresi.

Dobře, nemám to čemu se klinicky říká deprese, stavy úzkosti a dvoutýdenní potřebu nejíst, mám to, co u mě znamená mít depresi. Čumet apaticky do prázdna, zapnout tři solitairy naráz a ani jeden nedohrát, neobtěžovat se otvírat pusu a mluvit, protože to považuju za zatraceně zbytečné a nebýt schopná udělat naprosto cokoliv, co udělat mám.

A víte co? Nelíbí se mi to!

A

Jsem otřesena.

Před chvílí jsem někde na internetu narazila na nesnesitelné 'trápení' jakési osmnáctileté slečny, která padala do depresí z toho, že jí přítel po čtyřměsíčním vztahu ještě neřekl, že ji miluje.

Ehm... čtyři mesíce. V osmnácti. Haló? Jako vážně?

Naprosto mě fascinuje přístup lidem k těmhle věcem, říkat "Miluju tě" na potkání je... divný, ne?

Pro

Myšlenky mi lítají po celém světě.

No.

Minimálně po celé hlavě.

Začala jsem před hodinou zašívat rifle, které už pomalu vypadají jako Joker, jenže já jsem prostě příliš líná jít si koupit nové přece nemocná a nemůžu jít nakupovat! (Nesnáším nakupování oblečení. K smrti. Kdyby to šlo, všechno oblečení bych objednala z netu, jenom abych nemusela nikdy vkročit

  Co je horší, než neudělat řidičské zkoušky?

Neudělat je ani na podruhé. Yay.

  "Zbrklá jízda," říkal. "Ne dost bezpečný odstup." No však si doničím vlastní auto, ne?

  Taky bych nemusela tím volantem točit jak blbá, kdyby mi říkal pokyny včas. Uprostřed křižovatky "Odbočte mi doleva." A pak jezdím zbrkle. No jistě, kreténe, když nemám kde zpomalit! Argh. neříkám, že jsem zrovna Schumacher, ale zas tak hrozný to být nemůže. Ne??

  Rozhodně jsme si ale pomohli od minule. "Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, no to by nešlo." A k

Tak dnešek je už ale naprosto a oficiálně na hovno NIC!

Od středy mě bolí v krku. Bolí mě v krku velmi nepříjemně. Včera jsem kupříkladu měla pocit, že mi někdo do těla zasadil asi dvě miliardy petard a pokaždé když polknu, jedna mi v krku bouchne.

Dneska velká změna, když polknu/zakašlu/zívnu/promluvím tak se mi vevnitř krku sevře tak třicet dýk.

Ani jedno

... protože za nemoci je i nepoužívaný blog dobrý.

Ano, jsem nemocná a nudím se.

Nudím se velmi.

Nudím se tak moc, že kdyby se nuda mohla nudit, tak se má pořád zábavněji než já.

Znáte to, jak si říkáte, že až budete mít čas, tak se podíváte na všechny filmy, které jste chtěli vidět, přečtete konečně ty knížky, které už máte pomalu vracet do knihovny, něco nakreslíte,